Negrantový fundraising v kultuře je na první dobrou spojen hlavně s představou spolupráce pořadatele s významnou firmou nebo bohatým mecenášem, kteří podporují akci nadregionálního významu. Spolupráce mezi sponzory, dárci a kulturním subjektem je ale možná i na úrovni vesnice nebo malého města, resp. na akcích lokálního významu. Jedním z příkladů je iniciativa Kultura za pade, kterou od r. 2017 rozvíjí spolek Kulturák. Ten pořádá kulturní akce na Chvalčově (1 600 obyv.) a v Bystřici pod Hostýnem (8 tis. obyv.) na Zlínsku.
Kultura za pade vznikla původně jako „trucpodnik“ – než žádat město o grant a dostávat drobné, bude lepší požádat o podporu přímo lidi. Jako člověk, který již měl za sebou pár uspořádaných akcí, jsem r. 2017 sepsal krátkou výzvu: pokud se shodneme na myšlence, že v našem regionu nějaký druh kultury chybí, pojďme si ji organizovat sami. Vytvořme společný fond, kam každý přispěje padesátikorunou měsíčně, z fondu se budou platit drobné kulturní akce, členové Kultury za pade mají vstupné symbolické, ostatní platí běžné vstupné, které půjde do fondu. Každý člen má možnost navrhnout drobnou akci s rozpočtem do výše shromážděného měsíčního příspěvku členstva, pokud je ochoten být hlavním tahounem akce. Kultura za pade se spustí ve chvíli, kdy se nás najde padesát: pokud se padesát ochotných nenajde, je otázkou, pro koho vlastně akce pořádat…
Výzvu jsem poslal desíti kamarádům a poprosil je, aby ji, pokud se připojí, poslali dalším lidem, u kterých tuší zájem. Poprosil jsem, aby výzvu posílali dál vždy s osobním doporučením, aby se z osobně adresované výzvy postupně nestal neosobní výběr příspěvků pro anonymního spekulanta.
Zhruba do měsíce se padesát přispěvatelů našlo. Pro začátek Kultury za pade (KZP) bylo důležité, že ihned po jejím vzniku se členové začali zapojovat do již rozjetého projektu vzniku letního kina na louce za obcí Chvalčov. Kino vzniklo včetně všech ujednání s obcí a technických řešení během dvou měsíců a průměrná návštěvnost každého z dvanácti letních promítání byla 140 diváků. To znamenalo i slušný příjem ze vstupného do fondu KZP. A především velkou vzpruhu pro komunitní způsob rozvoje místní kultury. Spolek Kulturák i díky podpoře KZP postupně začal pořádat koncerty, divadla, autorská čtení, výtvarné dílny, happeningy a další akce.
Obdobu KZP může rozjet prakticky kdokoli, v jehož schopnosti má pár lidí kolem důvěru. Ačkoli KZP vznikla z finančního popudu (a finanční bonus KZP je pro spolek stále důležitý), daleko podstatnější je její aspekt komunitní. KZP se stala magnetem pro pár desítek lidí obdobného naturelu, kteří by se jinak možná nepoznali. Většina z nich žije na Bystřicku kousek od sebe, prakticky od počátku ale iniciativu podpořili i rodáci, kteří žijí jinde – KZP pro ně byla příležitostí, jak podpořit něco ve svém rodišti. Často se jednalo o lidi kreativních profesí, kteří spolku Kulturák pomohli i v jiných věcech – jeden z prvních členů KZP se dodnes stará o podstatnou část grafických materiálů, které spolek potřebuje. Členové KZP přišli s různými vlastními nápady, ze kterých se staly jednorázové nebo i opakované a tradiční akce spolku. KZP poskytuje spolku také zpětnou vazbu (většina dramaturgie totiž stále vzniká „centrálně“). Členové KZP tvoří návštěvnické jádro především u akcí pro užší spektrum publika (např. autorská čtení) – členové totiž berou návštěvu akcí i jako další druh podpory činnosti spolku. KZP byla ale podstatná i pro další rozvoj negrantového fundraisingu spolku Kulturák. Posloužila totiž jako most k firemním podporovatelům.
Mnozí členové KZP totiž zároveň řídili své drobné firmy, z nichž některé podpořily vznik letního kina a to mě přivedlo na myšlenku požádat je – a posléze i další firmy v regionu – o stálou podporu. Také v případě firem se jednalo o žádost o drobnější příspěvky – s většinou jsme začínali na částce 10 000 ročně – tato podpora se ale různým tempem v průběhu let navyšovala. Kulturák má aktuálně vedle KZP zajištěnou dlouhodobou podporu od 14 místních firem (v průměru aktuálně přispívají 20 tis. ročně) a negrantový fundraising tvoří zhruba polovinu rozpočtu spolku.
Vznik KZP byl snadný a popisuje se lépe než druhý podstatný aspekt – její trvání. Počet členů KZP v průběhu let kolísal, nicméně poslední dva roky má iniciativa přes 70 členů – o 20 více, než když začínala. Jen pár desítek členů je ale v KZP od začátku. Z původní padesátky řada lidí odpadla: zejména ti, kteří se nemohli účastnit akcí a zjistili, že spolek je životaschopný i bez jejich drobné podpory. Další členové a členky ovšem přibývali. Často z řad lidí, kteří se na Bystřicko přistěhovali a chtěli si zde vytvořit nové vazby.
Myslím, že naprostá většina současných členek a členů chápe to, co jim často osobně nebo v pravidelných newsletterech připomínám: KZP je to nejcennější, co náš spolek má a naše lokální promotérská činnost na okraji kraje (aktuálně čítá na 40 akcí ročně) je do značné míry závislá na silné a početné KZP. Je to komunita, o kterou se spolek může opřít, požádat ji o pomoc nebo o konzultaci. Spolek pořádá každý rok jednu nebo dvě akce pouze pro členy – na jednu stranu je to vyjádření vděku, na stranu druhou jde i o příležitost, aby se jednotliví členové skutečně poznali, aby o sobě věděli, když se někde potkají a aby KZP byla skutečnou komunitou. Mou snahou na těchto setkáních je promýšlet možnosti tohoto propojení dál. Část členstva například založila spolkový book club, skrze whatsappovou skupinu spolku jsme zorganizovali první dvě spolujízdy za divadlem (neplatíme autobusy jako běžné divadelní zájezdy, pouze využíváme kapacitně největších aut, která jsou v členstvu KZP k dispozici), žádám sedmdesátku členů, aby o našich akcích říkali svým známým a napomáhali tak šuškandě, která je stále nejlepším promo kanálem, obracím se na ně s prosbami o jednorázovou pomoc s organizací akcí (například převoz materiálu větším autem atp.).
KZP vznikla původně také z nechuti žádat o granty. S pokračující profesionalizací spolku se tato nechuť trochu obrousila a o granty rovněž žádáme. Současné dění v kulturním sektoru a blížící se komunální volby mě ale utvrzují v přesvědčení, že obtížná cesta péče o skupinu drobných individuálních přispěvatelů (KZP) i firemních dárců a sponzorů dává smysl, má význam ji dále rozvíjet a snažit se o to, aby granty byly spíše skvělým bonusem než základem našeho financování. Jako malý spolek bez zaměstnanců a budovy si tuto cestu můžeme dovolit.
Pavel Kubaník
spolek Kulturák